Jacques de Voragine podává o původu názvu Quatuor Coronati tuto stručnou zprávu:
„Čtyři korunovaní se jmenovali Severus, Severin, Carpophorus a Victorinus. Na příkaz císaře Diokleciána je tloukli okovanými tyčemi, až následovala jejich smrt. Po velmi dlouhou dobu nebyla jména těchto čtyř mučedníků známa a církev, která neznala jejich jména se rozhodla slavit jejich svátek ve stejný den s pěti jinými mučedníky, kteří podstoupili mučení o dva roky později. Byli to Claudius, Castor, Symphorianus, Nisostratus a Simplicianus.
Těchto pět mučedníků byli sochaři, a jelikož odmítli vytesat pro Diokleciána modlu, zavřeli je v roce 287 zaživa do olověných sudů a vhodili do moře. Papež Melchiades tedy nařídil, aby na svátek těchto pěti mučedníků byli pod jménem Čtyři korunovaní (Quatuor Coronati) připomínáni i čtyři další mučedníci, jejichž jména nikdo neznal. A ačkoli pozdější pátrání jména těchto svatých vyjevilo, zvyk označovat je kolektivním jménem Čtyři korunovaní přetrval i nadále. Jejich svátek se slaví 8. listopadu.“
(La Légende Dorée, Zlatá legenda, přel. Teodor de Wyzewa, 1925, str. 616-617)